Je ráno. Zmateně se probouzím do šera a ticha. Do okna svítí první paprsky slunce, Ivetka ještě spí. Pomalu si uvědomuji, že jsme v Sydney. Přiletěli jsme sem včera. Dnes nás čeká ranní přelet do Adelaide a cesta do údolí Barossa Valley. Budík ještě nezvonil, tak můžu chvíli ležet a těšit se. Něco tu ale nehraje. Jak to, že už je venku tolik světla? Kolik vlastně je? Natahuju se pro tablet a čumím jako pako. Jsou 4 ráno? A pak mi to dochází. Filipínský čas.

Zaspali jsme!!!

Cestopis Austrálie - Zaspali jsmeAutentické záběry netřeba, probíhalo to přesně takto :)

Úprk do Adelaide

Ivetka je během vteřiny na nohou. Chvíli pobíhá po pokoji jako zmatené kuře, než se kě mně připojí ve snaze nacpat všechno v dosahu rukou do batohů. Vzduchem létá oblečení, nabíječky a výkřiky hrůzy. Rodina McAllisterů hadr.

Vybíháme ven a já si ještě zapínám poklopec. Taxi nikde, tak běžíme dál jako střelení. Když konečně jednoho taxíka vidíme, skáčeme překvapenému řidiči do auta a vzrušeně nařizujeme, ať sleduje letadlo před námi. Naštěstí na nic nečeká a jede. Cestou je trochu zácpa a my trneme. Jde o minuty.

Chvíli před zavřením check-inů jsme se skřípotem brzd na místě. Zvládli jsme to. Konečně se můžeme nasnídat a vyčistit si zuby.

Nevíme proč, ale tohle je pro nás typické. Když jsme letěli do Kostariky, zapomněli jsme si zařídit víza na přestup v USA. Z Mexika jsme se málem nedostali domů, protože nám skoro uletělo letadlo. Na Filipínách jsme jedno letadlo museli doslova doběhnout.

I tentokrát jsme to naštěstí stihli. V jedenáct dopoledne tedy vystupujeme v Adelaide a voláme si řidiče pomocí aplikace Uber, aby nás odvezl k autopůjčovně.

Cestopis Austrálie - Mapa Barossa Valley
Letadlo jsme stihli, a tak můžeme pokračovat dle plánu – přeletět do Adelaide, půjčit si tu auto z Wicked Campers a přejet do kempu Discovery Holiday Parks ve vinné oblasti Barossa Valley.

Šílení kempaři

Normálně se o autopůjčovnách moc nerozepisujeme. Ta, kterou jsme si vybrali pro náš australský roadtrip, je ale tak výjimečná, že si pár řádků zaslouží.

Když jsme několik měsíců před cestou hledali nejlevnější půjčení auta, tvrdě jsme narazili. Všude byla na výběr buď auta na nákupy nebo vytuněné čtyřkolky pro lovce tornád. Jedno je do outbacku nepoužitelné, druhé drahé. A když jsme k tomu přidali vrácení na jiném místě než na místě vyzvednutí, vyskočila cena na dvojnásobek.

Začali jsme tedy hledat alternativu a narazili na autopůjčovnu WickedCampers. Jejich značka a celý web je poplatný svému názvu. Posprejované dodávky, pomlácená auta s šílenými nápisy a hláškami typu “tahle mašina jezdí na LSD” nebo “v každé princezně je malá děvka”. Podle recenzí buď skvělá jízda nebo tragédie v poušti.

No… Ale mají v pohodě ceny. A taky auto se stanem na střeše. Tak jsme do toho šli.

Cestopis Austrálie - V autopůjčovně Wicked Campers
Vítejte v autopůjčovně Wicked Campers. V čem byste rádi šokovali Australany dnes?

Cestopis Austrálie - V autopůjčovně Wicked Campers
Toto auto nám bylo přiděleno. Kouří se z něj a srandovně to voní.

Tak tu teď stojíme na dvorku plného pochybných aut a vysmátá paní ve středních letech, která celý život dělala řidičku roadtrainů, nám ukazuje to nejujetější auto, jaké jsme kdy viděli. Jsou na něm ve 30ti psychedelických barvách vyvedené houbičky, tráva, duha a další veselé motivy.

S nejistým výrazem ve tváři se ptáme, jestli takové auto zvládne přejet celou Austrálii. Prý už má za sebou daleko horší věci. No, to si umíme představit… Ne, že bychom byli nějací zapšklí puritáni, ale obrázek toho, jak s tímhle pošahaným gandžastrojem přijedeme před posvátnou horu Uluru, se nám úplně nezamlouval. Nehledě na to, že bychom přitáhli víc pozornosti než klokan za volantem.

Snažili jsme se tedy paní šetrně vysvětlit, že bychom neradi naši cestu podnikli v téhle konzervě na smažky. Problém se ale nakonec vyřešil sám – když nám tvrdohlavě ukazovala, jak jednoduše rozdělat střešní stan, zůstal jí v ruce žebřík. Toho Ivetka okamžitě využila a ukázala na černé auto s obrázkem Joea Strummera z její oblíbené kapely The Clash. Jeho hláška “The future is unwritten” na dveřích se k nám hodila stokrát víc než ten rozpadlý duhový hulibrk. Než paní stačila něco namítnout, Ivetka narvala krosny do kufru a bylo vymalováno.

Joe Strummere, drž nám palce.

Cestopis Austrálie - Barossa Valley - Naše auto
Nakonec jsme si vyprosili méně excentrického Nissana. I tak budil rozruch :)

Hurá do Barossa Valley

Sedáme do vozítka a jedeme. Jedeme vlevo, abychom byli úplně přesní. Trochu nezvyk, ale už jsme si to vyzkoušeli v Malajsii a během těch následujících 6ti tisíc kilometrů snad umění britské královské jízdy ovládneme dokonale.

V supermarketu za městem ještě nakupujeme za 300 AUD zásoby. Součástí půjčení auta je totiž kromě toho střešního stanu i krabice s kuchyňským vybavením, vařič a chladící box. Jíst v restauracích by vyšlo pěkně draho, a tak jsme neváhali a narvali zadní sedačky i kufry až po strop klobásami, masem na gril, 20ti litry vody pro případ ztroskotání a bonbony pro chvíle, kdy je třeba tomu druhému zacpat pusu.

Na oběd řešíme drobný problém – po dvou letech v Asii se nemůžeme rozhodnout, jakou západní kuchyni v supermarketu zvolíme. Pobíháme sem a tam, až to vzdáváme a jdeme na polévku Pho do vietnamské restaurace. Trapas. Ale konečně můžeme vyrazit na cestu.

Z Adelaide do Barossy jsme urazili na celé naší cestě vůbec nejkratší vzdálenost, jen 75 kilometrů. To se nám hodí, protože už je kolem půl šesté, když dorazíme do kempu Discovery Parks. V noci se v Austrálii jezdit nedoporučuje kvůli častým srážkám se zvířaty.

Nechce se nám ale v kempu rovnou zůstat. Jsme přece v království slavných značek vín, nádherných vinic – a schyluje se k epickému západu slunce! Tak jsme zaplatili 60 AUD za 2 noci a vyrážíme na scénickou projížďku, kterou nám doporučil chlapík z recepce. Z celého toho vzrušení, že jsme konečně na cestě a můžeme se kochat kouzelnou přírodou, jsem omylem vytlačil jakousi nebohou paní z jejího pruhu. Nadávala jak špaček – nebo papoušek? Aspoň bude ready, až se jednou vydá do Čech.

Stavíme na několika místech. Na první vyhlídce se před námi ukazuje celá Barossa Valley. Procházíme se, užíváme si chladný čerstvý vzduch a tu náhle – přes cestu mi skáče klokan! Prostě si to kolem mě ten chlupatej frajer s ledvinkou profrčí a ani se neohlédne. Ivetka ho bohužel prošvihla, takže se urazila, protože jsme klokana měli vidět poprvé spolu. Toho příštího tedy budu muset buď zatajit, nebo zadržet.

Cestopis Austrálie - Barossa Valley - Scenic Road
A jsme tady. Barossa Valley, oblast vyhlášených vín.

Cestopis Austrálie - Barossa Valley - Scenic Road
Člověk si skoro připadá jako na jihu Moravy. Až na ty klokany teda.

Zbytek večera projíždíme sluncem zalitými vinicemi, než padne tma a my se vracíme do kempu. Poprvé si rozděláváme stan na střeše. Poprvé jdeme grilovat na plynovém BBQ, které je v australských kempech nutností. Tenhle večerní rituál nás teď bude provázet celou cestu. To jediné, co se bude měnit, je krajina a teplota.

V Barossa Valley je večerní teplota v říjnu docela nízko. Přesněji se pohybuje jen těsně nad nulou. To je – pokud jste si jako my za poslední dva roky zvykli na osvěžující třicítky – celkem problém, protože jak jste mohli vidět ve filmu Kokosy na sněhu, člověk na sebe musí navléct minimálně 16 vrstev oblečení.

Ani to však nepomáhá a my celou noc klepeme kosu. Hřeje nás ale vědomí, že právě teď jsme na začátku velkého australského dobrodružství. Je to všechno před námi – vinice, hornaté pásy, klokani, rudý střed i vlhký tropický sever. Teď možná mrzneme, ale zítra až vysvitne slunko, budeme ležet mezi vinicemi Barossa Valley a nasávat. Atmosféru a tak… A o tom zas příště :)

Cestopis Austrálie - Barossa Valley - Vinice
Večerní projížďka a procházka mezi vinicemi.

Cestopis Austrálie - Barossa Valley - Vinice
Večerní projížďka a procházka mezi vinicemi.

Cestopis Austrálie - Barossa Valley - Vinice
Večerní projížďka a procházka mezi vinicemi.

Cestopis Austrálie - Barossa Valley - Vinice
Večerní projížďka a procházka mezi vinicemi.

Cestopis Austrálie - Barossa Valley - V kempu
A k večeři grilování! :)