Je tady největší koncentrace mrakodrapů na světě a podobně je to s hustotou obyvatel. Také tu mají největší počet Rolls-Royceů na obyvatele a jednu z největších propastí mezi bohatými a chudými. Je to město, které nikdy nespí, má jeden z nejúchvatnějších silvestrovských ohňostrojů a v překladu jeho název znamená voňavý přístav. Hong Kong. Nebo Honkáč, chcete-li. To vše jsme sem přijeli na 3 dny vidět a zažít. No, z ohňostroje jsme nakonec viděli jen špetku, přístav moc nevoněl a málem jsme snědli ptačí hnízdo, ale přesto to byla úžasná výprava do jiného světa, kterou si v budoucnu rádi zopakujeme.

Cestopis Hong Kong - Mapa
První den jsme se z letiště přesunuli metrem do hotelu Pay-less Guesthouse ve čtvrti Tsim Sha Tsui, pak jsme se přes centrum na ostrově Hong Kong vydali na vyhlídku na Victoria Peak, odtud jsme se vrátili lodí Star Ferry do přístavu na opačné straně zátoky Victoria Harbour a prošli si noční trhy v Tsim Sha Tsui a nakonec jsme opět zamířili k přístavu na Silvestrovský ohňostroj.

První dojmy

Po 9 měsících strávených na Filipínách jsme se těšili na novou “exotiku”. Na Silvestra, pouhý den po návratu z vánočního El Nida na Palawanu, jsme znovu naskočili do letadla Cebu Pacific a po 2 hodinách letu stanuli na půdě Zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky Hong Kong, jak zní celý název tohoto skoro-státu. Od roku 1997 už totiž Hong Kong nepatří mezi kolonie Velké Británie, ale spadá pod správu Číny, ačkoli si zachovává velmi vysoký stupeň autonomie – pouze mezinárdní politika a ozbrojené síly jsou řízeny vládou z Pekingu.

To byla trocha té historie, abychom byli v obraze, ale teď už k samotnému cestování. Hned po přistání na letišti v Hong Kongu jsme si všimli dvou výrazných rozdílů oproti Filipínám. Zaprvé se tu nikdo neusmívá (ať už vesele, na přivítanou či jen přiblble) a za druhé tu panuje naprostý organizační pořádek a bezchybný systém. Pokud se dají Filipínci přirovnat k bezstarostným veselým dětem, pak Číňané v Hong Kongu jsou na první pohled většinou velmi přísní, pečliví a výkonní dospěláci, co berou život zcela vážně.

Cestopis Hong Kong
Oproti Filipíncům jsou Číňané v Hong Kongu vážnější a méně usměvaví

To nám způsobilo mírný kulturní šok, jelikož jsme si zvykli, že jsou na nás lidé milí a nikdo se na nás neškaredí. Ale na druhou stranu – tady zase všechno funguje, doprava tu není jen slušnější výraz pro kolosální zácpu a každý nám byl nejen ochoten, ale taky schopen poradit (pokud tedy zrovna mluví anglicky, což není v Hong Kongu úplně pravidlem). Tím nechceme jeden či druhý národ hodnotit – nakonec Češi jsou možná z jejich pohledu protivní, nechutně smrkají a kradou – jen je to zajímavé srovnání, kterého si nešlo nevšimnout.

Když už jsme u těch rozdílů, ještě jeden stojí za zmínku. Za ten necelý rok jsme si na Filipínách zvykli, že můžeme v jakoukoli denní, noční či roční dobu vyběhnout ven v tričku, kraťasech a žabkách. Tak to dá rozum, že jsme přesně takhle vyrazili i do Hong Kongu. Tedy o 2000 kilometrů výš na sever. Na Silvestra. Jak nás cestou upozornil náš kamarád Dan, to není úplně nejlepší nápad, pokud se zrovna nechystáte na soutěž Otužilec roku. V mrazivých 16ti stupních jsme po dlouhé době strávené v příjemných třicítkách měli pocit, že nás před otevřenou ledničkou olizuje čínský děda Mrazík. Úkol zněl tedy jasně – co nejdřív se ubytovat a pak vyrazit na proslulé trhy s levnýma hadrama.

Cestopis Hong Kong
Anglické počasí, teplé bundy, sychravý nečas – na to jsme si už nějak odvykli…

Doprava a ubytování

Dopravit se z letiště k hotelu je v Hong Kongu díky perfektnímu systému Metra (MTR) úkol pro batole. A protože metrem a veřejnou dopravou jsme během následujících 3 dnů plánovali cestovat dost často, koupili jsme si ještě na letišti kartičku Octopus. Tuhle kartičku si člověk nabije penězi (platí se tu HK dolary, kurz v době naší cesty byl takový, že se ceny násobily třema) a pak se s ní platí cesta metrem, autobusy, občas i různé vstupné a vůbec je to takový splněný mokrý sen Pavla Béma o pražské OpenCard.

Octopusku, jak jsme kartu přejmenovali, jsme si nabili na 350 dolarů, což se nakonec ukázalo jako naprosto a v podstatě přesně dostačující pro 3 dny intenzivního popojíždění po celém Hong Kongu.

Cestopis Hong Kong
Metro v Hong Kongu – každé 2-3 minuty to jede, zastávky jsou u nejnavštěvovanějších míst a pokrývají prakticky celý Hong Kong

Z letiště jsme se metrem přes dvě přestupní stanice (na ostrově Tsing Yi a na stanici Lai King) dostali během půl hodinky až k cíli, na stanici Tsim Sha Tsui. Ve stejnojmenné obchodní čtvrti jsme měli zarezervovaný pidipokoj pro 3 v podniku Pay-Less Guesthouse. Ten sídlil hned naproti v 7. patře ošklivé budovy Chunking Mansions, kolem níž se potulovaly desítky namaštěných Indů s rukama plných vizitek, které nám cpali před obličej s dotazem, jestli jsme sem náhodou nepřijeli koupit jejich Rolexky a další zbožíčko, co se zjevně neprodá samo.

Hotel je v podstatě pár pokojů pronajatých jakýmsi Číňanem, co má recepci u sebe v zatuchlém teplém pokojíčku. Na první pohled by se tu ubytoval snad jedině nenáročný šváb s rodinou, ale ve skutečnosti to není tak hrozné. Pokoj má sice jen asi 3 metry čtvereční a povlečení vypadá, jako by prošlo nějakou exotickou střevní příhodou a následným batikováním, ale zase je tu teplá voda, wifina a je to doslova jen pár metrů od zastávky metra.

Cestopis Hong Kong
Náš pokoj v hotelu Pay-Less Guesthouse, kde nás noc vyšla na 50 USD – holt prostor v přeplněném Hong Kongu vyjde draho :)

Orientace v Hong Kongu

Obchodní čtvrť Tsim Sha Tsui, kde jsme byli ubytovaní, je součást městské oblasti Kawloon, která se přes přístav Victoria Harbour dívá za tmy do zářících oken stovek mrakodrapů na protějším ostrově Hong Kong. Než se tady člověk zorientuje, chvilku to trvá a moc tomu nepomáhají ani krokolomné čínské názvy či skutečnost, že Hong Kong se rozkládá na více než 260ti ostrovech a ostrůvcích.

Hong Kong - Mapa MTR
Mapka Hong Kongského MTR – dole ostrov Hong Kong, naproti němu Kowloon a vlevo ostrov Lantau

V zásadě se dá říct, že Kowloon je ta část bez mrakodrapů (kromě budovy Sky100), kde jsou živoucí trhy plné lidí, kravinek a podivností a kde jsou taky jedny z nejkrásnějších budhistických staveb jako Chi Lin Nunnery nebo Klášter deseti tisíců Buddhů. V přístavu Victoria Harbour najdete chodník slávy a můžete se tu velmi levně (2 HKD) projet starou bárkou společnosti Star Ferry, která každý den dělá několik okruhů mezi Kowloonem a otrovem Hong Kong.

Protější ostrov Hong Kong je pak centrum moderního světa byznysmenů, kteří v mrakodrapech dojednávají obchody, díky nimž ekonomika Hong Kongu patří mezi ty nejsilnější na světě. Nejkrásnější pohled na město je z vrcholu Victoria Peak, kde se na rozhledně můžete přesvědčit o tom, že tohle město při omezené rozloze roste kvapně do výšky.

Další zajímavý ostrov je Lantau, kam se jezdí především za sochou Velkého Buddhy, k němuž vede lanovka nabízející krásné výhledy na letiště, Buddhu a okolní hory, kde se dají podnikat skvělé treky. Pokud máte děti, donutí vás sem zajet kvůli Disneylandu.

Jak vypadá Hong Kong z Victoria Peak

Do Silvestra zbývalo ještě 12 hodin, a tak jsme pohodili věci na pokoj a vyrazili na trhy, abychom se teple oblékli. Všude podél hlavní ulice Nathan Road byla spousta krámků se slevami, takže během hodinky a půl jsme s Ivetkou sehnali mikinu, kalhoty, ponožky i botky a mohli konečně zamířit na ostrov Hong Kong k naší první zastávce – rozhledně na vrcholu Victoria Peak.

Cestopis Hong Kong
Kontroverzní budova Bank of China (vlevo)

Cestopis Hong Kong
Kousek zeleně v Cheung Kong Parku

Vběhli jsme do metra a přesunuli se na zastávku v centru Hong Kongu. Pěšky jsme se propletli mezi mrakodrapy až ke krásnému Cheung Kong parku, prohlédli si St. John’s Cathedral střiženou na míru britským kolonialistům a odtud jsme došli k zastávce historické tramvaje Peak Tram, která překonává šíleně strmé stoupání až na vrchol Victoria Peak. Tramvaj a její trať dokončili a spustili v roce 1888 a dnes je to turisty extrémně oblíbená atrakce – pro většinu z nich je dokonce tak nedílnou součástí výletu na Victoria Peak, že jsou ochotni vystát na lístky absurdně dlouhou frontu, kde stráví čekáním až 3 hodiny. Shodli jsme se, že až budeme chtít zažít nějaké šílené stoupání, tak si doma vyšlápneme těch 16 pater pěšky místo výtahem a raději jsme si odchytili taxíka.

Cestopis Hong Kong
St. John’s Cathedral v kontrastu s moderními mrakodrapy v pozadí

Taxík nás vyšel na 50 HKD a ačkoli nás slečna prodávající dole u stanice Peak Tram kombolístky (na tramvaj a návštěvu muzea voskových figurín) pokoutně varovala, že to není dobrý nápad – “To víte, jste přece v Hong Kongu” – na vrchol jsme se dostali rychle a zcela bez problému. Taxikář nás vyklopil na autobusové zastávce, odkud je to sotva sto metrů k rozhledně, jejíž tvar připomínající kalich by se asi líbil našemu českému Žižkovi.

V budově rozhledny jsme se mezi restauracemi a stánky se suvenýry propletli k eskalátorům vedoucím až na samý vrchol. Tam ještě pro vstup na vyhlídkovou platformu musíte zaplatit 40 HKD. V ceně vyhlídky je i zapůjčení interaktivního průvodce se sluchátky. Výhled na mrakodrapy posetý Hong Kong je skutečně ohromující a vydrželi bychom se na něj dívat donekonečna. Tedy kromě Ivetky, která interaktivního průvodce s 30ti minutami zajímavého povídání o historii a architektuře města odložila už po 5ti minutách s tím, že už to má zkouknutý a že už by šla někam, kde je míň lidí :)

Cestopis Hong Kong
Rozhledna, které nikdo neřekne jinak než „Peak“

Cestopis Hong Kong
Výhled na Hong Kong

Připojili jsme tedy ještě náš vzkaz na hromadu zamilovaných psaníček, která tu mají v rámci jakési akce “Rok lásky”, prošli si uličku s malbami postarších umělců, zastavili se u menší vyhlídky s pěknou tradiční zdobenou střechou a čínskými nápisy na zdi a nakonec vyrazili zpátky dolů autobusem za 10 HKD.

Cestopis Hong Kong
Á, bé, cé… :)

Victoria Harbour a jízda se Star Ferry

Autobus nás dovezl až k přístavu, kde jsme se nalodili za 2 HKD na starou zrezivělou loď společnosti Star Ferry. Při projížďce na druhou stranu se před námi otevřel krásný výhled na skylinu pokrytou mrakodrapy, z nichž asi nejvíce poutá pozornost budova Bank of China. Ta svými geometrickými křivkami rozbíjí podle místních celou koncepci Feng Shui, a tak je jedněmi zatracovaná, zatímco druzí ji velebí právě pro svou okázalost a bourání nastaveného stereotypu.

Cestopis Hong Kong
Přístav Victoria Harbour, odkud vyplouvají lodě Star Ferry

Cestopis Hong Kong
Pohled na skyline Hong Kongu z lodě Star Ferry

Cestopis Hong Kong
No snad dojedeme :)

Dorazili jsme do přístavu v Kowloonu a prošli si pobřeží, kde už vrcholily přípravy na tu velkou noční událost. Bohužel byl uzavřen chodník slávy kvůli opravám, a tak jsme se nemohli vyfotit s ikonickou sochou Bruce Leeho. Co nás ale zaujalo bylo, že už teď, 8 hodin před ohňostrojem, tu bylo dost lidí a celkem nekompromisně si střežili své vybojované místečko. Hodlali tu těch 8 hodin stát v zimě a čekat na 4 minutové představení. To se nám moc nechtělo. Tušili jsme, že se tedy v noci asi bude problém dostat dost blízko, abychom ohňostroj alespoň slyšeli. Přece ale kvůli hromádce střelného prachu nebudeme mrznout jak trubky v přístavu, když opodál začíná pulzovat život v proslulých tržnicích Tsim Sha Tsui…

Cestopis Hong Kong
I takovou bárkou se dá projet po zátoce Victoria Harbour

Noční trhy, čínská medicína a věštění budoucnosti

No jasně, že ne. Hned jsme zamířili k naší dobře známé Nathan Road, odkud jsme uhli doleva a prošli si Kowloon Park. Stejně jako dopoledne v Cheung Kong parku, i tady jsme nemohli uvěřit tomu, proč v Manile nikoho během stavby nekonečných dálnic a obchodních centrech taky nenapadlo využít kus té půdy pro park plný zeleně, klidu a odpočinku.

Cestopis Hong Kong
Hlavní ulice Nathan Road se začíná plnit lidmi

Cestopis Hong Kong
Kowloon Park a náš kamarád Dan

Cestopis Hong Kong
Koutek klidu v Kowloon parku

Z parku jsme se vrátili na Nathan Road a zaskočili do jedné z mnoha tradičních čínských lékáren. Ivetku totiž pořád bolelo v krku a ranní pobíhání v tričku po chladném Hong Kongu jí taky dvakrát neprospělo. Ve zdejších lékárnách ale mají jinou meducínu, než na jakou jsme zvyklí od nás. Těžko byste asi v Dr. Maxovi hledali sušené mořské koníky, parohy či kůži z gekona obrovského. Na bolest v krku nám felčarka za pultem doporučila velmi zdobnou krabičku se syrupem z ptačího hnízda. To ale Ivetka odmítla vypít, protože “se nehodlám cpát nějakýma hnízdama, bůhví co je tam za ptáky a vůbec, to radši budu nemocná.” Nakonec jsme koupili méně kontroverzní syrup Nin Jiom Pei Pa Koa s jakýmsi lokvátem, bylinkami a výtažkem z medu.

Cestopis Hong Kong
Je libo sušený mořský koník nebo snad kůže z gekona?

Cestopis Hong Kong
Syrup pro Ivetku v čínské lékárně

Cestopis Hong Kong
Nin Jiom Pei Pa Koa – Na rýmu a kašel, lék jsi našel!

Mezitím padla na Hong Kong noc a ulice se proměnily v zábavní park pro epileptiky. Obrovské neonové nápisy soutěžily o pozornost s bláznivě blikajícími cedulemi inzerujícími hodinové hotely, obchody s levnou elektronikou či masážní salony. Davy lidí proudily sem a tam, mizely do postranních uliček a na každém rohu se někdo dohadoval o cenu pochybných výrobků zlatých čínských ručiček.

My jsme podle mapky v Lonely Planet zamířili nejprve k Temple Street obklopené stánky, kde jsme se skvěle najedli v jedné z pouličních restaurací. Dali jsme si jak jinak než nudle. Jen Ivetka zase vyvedla z míry obsluhu, když si k čaji poručila cukr. Jak ho tak spokojeně sypala lžičku po lžičce do svého oolongu, servírka stála vedle s otevřenou pusou a zřejmě děkovala nebesům, že Češi taky nepatřili mezi koloniální velmoci. Nakonec si čaj zamíchala čínskou hůlkou, což nebohou Číňanku málem zabilo.

Cestopis Hong Kong
Světelný blázinec v Hong Kongu

Cestopis Hong Kong
Dva ignoranti v čínské restauraci :)

Mezi stánky bylo těžké odolat smlouvačům, a tak jsme hned u prvních obchodníků nakoupili sadu jídelních hůlek, zápisník z pravé kůže a další nezbytnosti. Pokračovali jsme k nefritovým trhům u Market Street, kde je zároveň malý chrám Tin Hau, u kterého se soustředí zdejší proslulí věštci. Za 70 HKD jsem si nechal z data narození, z rukou a tváře předpovědět, že rok 2016 pro mě bude vyloženě tutovka, i když největší terno to bude mezi 35. až 50. rokem, kdy se mi bude dařit všecko, na co jenom šáhnu. Taky jsem se dozvěděl, že jsem kreativní, silná osobnost a že až se ožením, tak už se nerozvedu a budu mít 2 děti a budu tu podle čáry života smrdět pěkně dlouho. Jediné, na co si musím dát pozor, je horší období po 60. roce věku – nicméně stačí prý vypustit do řeky 2 ryby a bude to zas v richtiku. Tak snad budou stačit naši poctiví čeští kapři. Jen si to musím někam zapsat. Aspoň mi konečně dá Ivetka za pravdu, že investice do toho parádního koženýho zápisníku nebyla “úplná kravina a nevýhodnej kup”.

Cestopis Hong Kong
Temple Street ve čtvrti Tsim Sha Tsui

Cestopis Hong Kong
Tolik věcí a o všem se dá smlouvat!

Cestopis Hong Kong
Papírové skládačky na trhu v ulici Temple Street

Cestopis Hong Kong
Chrám Tin Hau v Kowloonu

Cestopis Hong Kong
Chrám Tin Hau v Kowloonu

Cestopis Hong Kong
Věštění poblíž Tin Hau Temple

Následoval Tung Choi Street Market, taky přezdívaný Ladies Market, kde už přituhovalo a mezi lidmi se člověk musel vyloženě probojovávat. Zašli jsme tu znovu na jídlo, tentokrát do normální čínské restaurace. Pak jsme chtěli ještě vidět trh se zlatými rybkami, jenže už bylo pozdě a krámky začaly zavírat. Nezbylo tedy než se obrátit a vyrazit zpátky směrem k přístavu, abychom stihli všemi očekávaný ohňostroj.

Cestopis Hong Kong
Hong Kong a jeho proslulé tržnice ve čtvrti Tsim Sha Tsui

Cestopis Hong Kong
Hong Kong a jeho proslulé tržnice ve čtvrti Tsim Sha Tsui

Cestopis Hong Kong
Hong Kong a jeho proslulé tržnice ve čtvrti Tsim Sha Tsui

Cestopis Hong Kong
Pravá čínská kuchyně

Cestopis Hong Kong
Pouliční jídlo vypadá všelijak, chutná ale výborně!

Honkg Kong na Silvestra

Stejný nápad jako my měly asi tak 2 miliony lidí. Všichni spolu s námi zaplnili ulice, kde mezitím vyrostly bezpečnostní zábrany a policie směřovala lid širokým obloukem a vedlejšími ulicemi až na kamsi daleko od vytouženého náměstíčka u budovy Muzea umění poblíž chodníku slávy. Odtud by byl krásný výhled, ale my zatím byli rádi, že se dav pomalu hýbe alespoň nějakým směrem. Čím víc nám bylo jasné, že skončíme někde, kde výhled bude omezený budovami před přístavem, tím víc jsme se spíš strachovali o bezpečnost. V jednom místě totiž byla cesta zúžena železnou branou a záplava lidí se tam měnila v samoplynoucí řeku hlav, kde jediné zakopnutí či úlek mohlo vyvolat solidní průser.

Cestopis Hong Kong
Davy mířící k přístavu na Silvestrovskou podívanou

Cestopis Hong Kong
Trochu nám tu přituhuje…

Cestopis Hong Kong
Takhle viděli ohňostroj v Hong Kongu ti, co na něj vydrželi čekat celý den. My odkudsi v dáli viděli jen horní část. No, taky byla pěkná :)

Cestopis Hong Kong
Show skončila, jde se domů…

Naštěstí jsou Číňané extrémně disciplinovaní a nikdo vlastně celý Silvestr nebyl pod parou, nevyváděl kraviny, nedělal nepořádek a nesnažil se překonat zábrany a spustit tak lidskou lavinu. Pro fotbalové fandy asi nuda, ale my v tom obrovském davu byli za tenhle klídek docela rádi. Skončili jsme nakonec asi 300 metrů od přístavu a když ohňostroj vypukl, viděli jsme horní patra jeho kolosálních výbuchů. Byla to hezká podívaná, i když těm, co v přístavu vydrželi čekat víc než 8 hodin, se určitě musel tajit dech ještě víc. Otázka je, jestli to za ty proleženiny na zadku stálo. My si připili americkým Budweiserem, popřáli si vše nejlepší do nového roku a pomalu se vydali zpátky k hotelu. Nakonec jsme se na ohňostroj pořádně podívali až ze záznamu na internetu, ale to nám vůbec nevadilo – byli jsme po prvním dnu v Hong Kongu tak uchození a unavení, že jsme se nejvíc těšili na tu zadělanou tvrdou postel v našem indickém doupěti… :)

Cestopis Hong Kong
Všecko nejlepší do nového roku i vám! :)