Jedna z výhod časového posunu je, že se člověk budí dřív než všichni ostatní a má tak spoustu privilegií. Například jde první do sprchy a navíc bez front, může si užít probouzející se pláž s kouzelným pohledem na moře objímající se s vycházejícím sluncem a hlavně se dostane k těm nejkrásnějším místům dřív, než na ně naskáče osazenstvo prvního turistického autobusu a začne se plést do hledáčku vašeho natěšeného foťáku. No a když člověk vstává už v 5:30 jako my v Tulumu, jeho radost se znásobí. Tulum má totiž nádherné ruiny, kterým to nejvíce sluší bez lidí.

Mapa Mexiko - Tulum a Dos Ojos
Dnes jsme popojeli pouze 22 kilometrů po pobřeží Quintana Roo z Tulumu k jeskyním Dos Ojos.

Tulum, ruiny obrácené k slunci

Kdyby to šlo, vtrhli bychom do zdmi obehnaných ruin Tulum už před sedmou. Jenže otevírací doba je až v 8, a tak jsme museli počkat a sledovat usměvavého vrátného, jak krmí hladovou kočku a láskyplně ji shazuje ze svého stolku s propagačními materiály. Minutu po osmé jsme už ale třímali v rukou propustku do světa tajemné civilizace Mayů za pouhých 59 Pesos.

Tulum - Dominanta ruin El Castillo
Tulum – Dominanta ruin na pobřeží, budova El Castillo

Jak jsme již psali v minulém článku, Tulum sloužil jako přístav pro nedaleké město Cobá. Leží přímo na pobřeží a hlavní budova El Castillo se pyšně vyjímá na okraji 12 metrů vysokých skalních útesech. Tulum byl velmi výhodně umístěn, měl přístup k obchodním stezkám po moři i na souši. Obchodovalo se tu především s obsidiánem. Tulum byl také hlavním místem, kde se uctíval tzv. zapadající bůh. Počet obyvatel se pohyboval okolo 1000 až 1600 obyvatel.

Tulum - Pláž pod El Castillo
Tulum – Pláž pod skalními útesy, na kterých se vyjímá budova El Castillo

Prvním Evropanem, kterého ohromil pohled z dobyvatelské galéry na Tulum byl Španěl Juan Díaz v roce 1518. Ještě v 16. století však s dobyvatelskými choutkami a evropskými nemocemi přišel i zánik slavného Tulumu a jeho naprosté opuštění. V roce 2007 se Tulum stal symbolicky místem, kde civilizace dostala novou příležitost na svou obnovu poté, co zbytek světa zachvátila zombie apokalypsa. Naštěstí se vše odehrálo pouze ve filmu Planeta teror.

Tulum - Velký palác
Tulum – Budova Velkého paláce

Ivetčiným hlavním cílem bylo pořídit fotku obřího ještěra odpočívajícího na kameni s Karibikem v pozadí. “Hezky sis to zátiší vymyslela, ale jak já teď budu nahánět ty potvory?” říkal jsem si. Jaké pak bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že počet ještěřích obyvatel se blíží původní obydlenosti mayského města Tulum a že podobných fotek se nám podaří pořídit hned několik! Zpočátku jsme měli z nepřátelsky vyhlížejících živočichů respekt, ale po pár minutách už jsme je proháněli s kamerkou připevněnou na teleskopické tyči po celém areálu, až by nám kdejaký ochránce ještěřích práv dal pár facek.

Tulum - Ještěr
Tulum – Cíl splněn, podařilo se nám zachytit ještěra s Karibikem v pozadí

Pokud si chcete Tulum užít s vyprávěním, můžete využít průvodcované návštěvy. My si vystačili s Lonely Planet – informačně sice žádný zázrak, ale zalíbila se nám volnost v procházení a možnost být všude první a mít fotky bez davů. Mimochodem, pokud jste do Mexika vyrazili v naději, že tu neuslyšíte češtinu, nefanděte si – i ve stínu El Castillo jsme narazili na skupinku Čechů v letech, kteří si užívali Mayskou pohodu na pobřeží Karibiku.

Tulum - Velký palác
Tulum – Jedna z budov původního Mayského obydlí, která sloužila jako královský palác

Odpočinek pod palmami

Naše články obvykle začínají snídaní. Jelikož jsme ale vstávali brzy na prohlídku Tulumu, snídani jsme si museli užít až v 10 dopoledne. Quesadilla a pomerančový džus (200 Pesos) nám však hladové čekání skvěle vynahradilo. Čerstvé dojmy z prvních Mayských ruin jsme s Ivetkou šli vyležet pod palmy, které lemují dlouhatánskou písečnou pláž kam až ještěr doleze. Zabrali jsme volná lehátka, vystavili svá bílá těla slunci čelem a spokojeně ucucávali sladkou šťávu z utrženého kokosu. Když se z nás začalo kouřit, naskákali jsme do křišťálově čistého moře a vydali se na dlouhou procházku kolem hotýlků a retaurací, které díky turismu vyrostli za poslední roky kolem pláže jako houby po dešti.

Tulum - Pláž s výhledem na El Castillo
Tulum – Pláž s výhledem na El Castillo

Pohoda nám však nevydržela dlouho. Kolem jedné hodiny se nebe zahalilo do mračen a vyhnalo nás z pláže do náruče Chilitos – stánku s mexickými dobrotami na křižovatce hlavní silnice a příjezdové cesty z pláže. Poručili jsme si burrito a na talíř si z přistavených nádob nabrali spoustu příloh. Vyzkoušeli jsme dvě smrtelně zbarvené omáčky, jedovatě zelené okurky, rýži a hrst chilli papriček. Chlapík nám mezitím na stůl donesl snad třílitrovku Coca Coly a s potutelným úsměvem nás odešel sledovat za bar. S odvážným výrazem ve tváři jsme se zakousli do té božské many a – rozplakali se. Ne že by se nám už tolik stýskalo po rodičích. Byly to chuťové pohárky, které náhle začaly postrádat naše jazyky! S želvími slzami jsem se začal rozhlížet po hasícím přístroji, zatímco Ivetčina tvář postupně střídala barvy nápadně podobné těm, kterými hrály naše přílohy. Pro pobavení obsluhy jsme vyžunkli colu a odpotáceli se zpět k autu.

Tulum - Chilitos, podnik, ve kterém zažijete peklo
Tulum – Chilitos aneb jak chutná peklo

Do hlubin podvodní jeskyně Dos Ojos

Druhou polovinu dne jsme se rozhodli prožít více dobrodružně. Jakmile se nám přestalo zatmívat před očima z brutálně pálivého oběda, nasedli jsme do auta odjeli k pár kilometrů vzdáleným jeskyním Dos Ojos. Dá se tady totiž šnorchlovat v jezírcích ukrytých v jeskynním systému, který byl poprvé prozkoumán v roce 1987 a dosud v něm probíhá výzkum. Zatím bylo odhaleno celkem 81 kilometrů čtverečních podvodního světa, do které vede téměř 30 tajemných vchodů.

Tulum - U vstupu do jeskynního systému Dos Ojos
Dos Ojos – Jeden z 28 vstupů do obrovského jeskynního systému

Ivetka se na výlet nejprve moc netvářila, protože z dostupných informací se zdálo, že šnorchlování probíhá jen v malých jezírcích, kterým se říká cenoty. 900 mexických pesos, které jsme za prohlídku jeskyní zaplatili, však dávaly tušit, že za výpravou bude stát víc. Vyfasovali jsme neopreny, ploutve, baterky, nasadili naše brýle a šnorchly a zvědavě skočili do mrazivě ledového jezírka zastřešeného první jeskyní. Chvíli jsme brouzdali po dně, když náhle naše průvodkyně zavelela k odplutí do hlubin jeskynního systému. To, co nás čekalo v následujcí hodině, předčilo veškeré naše mylné představy.

Tulum - Zamávat dennímu světlu a hurá do modré tmy
Dos Ojos – Zamávat dennímu světlu a hurá do modré tmy

Pokud jste někdy viděli film Jeskyně z roku 2005, mohli jste obdivovat podvodní svět právě této cenoty. A stejně jako dobrodruzi ve zmíněním filmu jsme i my trnuli vzrušením, když jsme proplavávali hluboko do nitra světa, který, jak věřili Mayové, patřil bohům podsvětí. Nad hlavami nám čněly ostré stalaktity, kolem nás se v modré tmě objevovaly skalní útvary nejrůznějších tvarů, mezi které jsme se tu a tam měli málem problém vejít. Místy ani nebylo možné se vynořit, což jsem si několikrát ověřil bolestivou ranou do hlavy. Každá podvodní pasáž nás zavedla buď do jeskynního dómu, ve kterém poletovali vyrušení netopýři, nebo k jednomu z mnoha východů s pohledem na prosvětlený prales.

Dos Ojos - Ledová voda, hluboká tma, skalní útvary a mihotání baterek - to je vzrůšo!
Dos Ojos – Ledová voda, hluboká tma, skalní útvary a mihotání baterek – to je vzrůšo!

Marně jsme se snažili naši tajemnou vodní výpravu zaznamenat na kamerku GoPro – tma v jeskyních byla tak neúprosná, že na videu se jen míhalo rozmazané světlo baterky, které se marně snažilo dosáhnout na dno. Se zatajeným dechem jsme máchali ploutvemi a snažili se vyhnout skalním nástrahám, které výletu udělaly jedno velké dobrodružství. Pokud někdy zavítáte do tohoto koutu Yucatánu, nenechte si tuhle zastávku ujít. Jeskyně Dos Ojos, které svůj název dostaly podle dvou velkých cenot připomínající podovdní oči, patří mezi 10 největších systémů na světě a vyženou vaši hladinu adrenalinu vysoko pod hladinu ledové vody.

Dos Ojos - Chvíli nad vodou, chvíli pod vodou
Dos Ojos – Chvíli nad vodou, chvíli pod vodou

Naplněníi zážitkem až po okraj jsme večer zašli do jedné z hospod, kterými Tulum překypuje, a dali – světe div se – další estrémně pálivý pokrm. Říkají mu ceviche a sestává z jemně nasekaných mořských potvor všeho druhu. Stál nás 280 pesos a litry potu. Ani silná chuť koriandru práh pálivosti nesrazila, a tak jsme nakonec opět s vyplazenými jazyky odjeli zpět do našeho skromného příbytku a poslali pár pozdravů na Facebook ze zdejšího wifi koutku.

Tulum - Wifi koutek v Cabanas Zazilkin
Tulum – Wifi koutek v Cabanas Zazilkin

A co se dozvíte příště? Například jak se podívat na ruiny v Cobá z ptačí perspektivy, jak projet celé mayské městečko na kole nebo co se můžete dočíst z kamenných stél, které se vyjímají v srdci každých správných pyramid.